U zaměstnavatele na živnost?

Dnes se množí případy, kdy zaměstnavatel po svých řadových zaměstnancích chce, aby přešli z pracovního poměru na živnost. A pracovali pro něj dál takto. Víte, co je pro vás výhodnější a lepší?

Každý typ pracovní činnosti má svá specifika. Pro samotného zaměstnavatele je jednoznačně výhodnější mít „pod palcem“ živnostníky než zaměstnance. Pro vás, jako pracovníka, je zase lepší být řadovým zaměstnancem než živnostníkem. Proč?

Zaměstnanec versus živnostník

Jako zaměstnanec vyjdete zaměstnavatele v nákladech na dost peněz. Jeho pokrytí vaší čisté mzdy obnáší ještě další nemalou částku, kterou vydává na mzdu hrubou. A také nelze zapomenout na povinné odvody ze zákona – tedy na zdravotní a sociální pojištění, které musí k tomu všemu rovněž uhradit. Suma sumárum je to na jednoho zaměstnance dost nákladů.

Jako živnostník zaměstnavatele nestojíte téměř nic. Žádná hrubá mzda, žádné úhrady na odvodech (sociální a zdravotní pojištění). Vám se sice malinko čistá mzda navýší, ale nejste v kontextu k zaměstnavateli vůbec nijak chráněn v případě rozvázání spolupráce, ani v případě zajištění minimální mzdy.

Z pohledu zaměstnavatele

Zaměstnavateli se tedy z pohledu nákladů na zaměstnance vždy vyplatí mít vás coby živnostníka a nikoli zaměstnance. Ale pozor, ze zákona to není vždy možné. V mnoha případech se jedná o tzv. závislou práci, při níž je nutno mít sepsánu pracovní smlouvu, nebo alespoň dohodu o práci mimo pracovní poměr.

Závislá činnost není práce OSVČ

Zákoník práce říká, že závislá činnost je taková práce, při níž jste zaměstnavatelem konkrétně zaúkolován, k tomu pravidelně kontrolován, přičemž je vám vymezena jak doba práce, tak i její místo. V takových případech se vždy jedná o závislou práci, nikoli práci živnostníka. Za takovou závislou práci zaměstnavatel odpovídá, přičemž řeší-li to v rámci vaší práce OSVČ, vystavuje sebe i vás hrozbě pokuty.

Právo volby času, místa i způsobu

Jako živnostník práci uděláte, čili dodáte konečnou a finální verzi. Ale je zcela na vás jak, kdy a kde všechny činnosti k danému výsledku směřující vykonáte. Je to vaše volba – jak časová, tak místem, a v neposlední řadě i způsobem provedení. Plátce by měl zajímat pouze finální produkt/služba, tedy výsledek, který vám uhradí.

Ošemetnost určení, co je co

V reálu je často velmi složité a ošemetné rozpoznat, co je a není závislá činnost. Lidé hledající práci často podlehnou nátlaku a nechají se přemluvit k činnostem na živnost, které jsou de facto závislou prací. Podniky a firmy angažují živnostníky (často jsou jimi původní kmenoví zaměstnanci) z důvodu odbourání nákladů za řadové zaměstnance, ale pro osoby OSVČ je taková závislá práce nevýhodná. Nemají svobodnou volbu o zakázce coby živnostníci a plátci odvodů, ale nemají ani jistoty kmenového zaměstnance.

Z pohledu zákona je takový způsob sjednání závislé činnosti nelegální. Obecně se mu říká švarcsystém, což je pojmenování, jež je odvozeno od jednoho podnikatele, který takto zvláštně „zaměstnával“ pracovníky.






Související články:

Co je dobré vědět o práci přesčas?
U zaměstnavatele na živnost?
Srážky ze mzdy. Co lze a co je nepřípustné?
Poradíte si s pohovorem v rámci přijímacího řízení?
K čemu vás zavazuje podpis dohody o hmotné zodpovědnosti?
Onemocnění ve zkušební době: je důvodem k výpovědi či nikoli?
Co nemusíte firmě sdělovat či dokládat?
Návrat do práce po mateřské dovolené? Jaká jsou rizika?
Souhlasit se smlouvou na dobu určitou, anebo žádat na dobu neurčitou?
Okamžitá výpověď? Je to možné?
Jaké otázky musíte, a které naopak nemusíte při pohovoru zodpovídat?
Návštěva lékaře v pracovní době