Návštěva lékaře v pracovní době

V případě nutnosti má zaměstnanec ze zákona právo navštívit lékaře i během pracovní doby a za dobu své nepřítomnosti požadovat náhradu mzdy či platu. Rozsah pracovního volna pro návštěvu lékaře, výši náhrady platu a situace, ve kterých zaměstnanec tato práva může využít, upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Právo navštívit lékaře během pracovní doby se vztahuje jak na náhlé zdravotní komplikace, které vyžadují bezprostřední vyšetření, tak na vyšetření a kontroly sjednané s předstihem. V obou případech je v zájmu zaměstnance, aby svého nadřízeného o důvodech své nepřítomnosti informoval s dostatečným předstihem, nebo v případě náhlých zdravotních potíží co nejdříve je to možné, a předešel tak případným nedorozuměním. Zaměstnavatel má pak povinnost udělit zaměstnanci náhradní volno na dobu nezbytně nutnou k návštěvě zdravotnického zařízení.

Jak dlouhá je doba nezbytně nutná?

Doba nezbytně nutná zahrnuje čas strávený cestou k lékaři, samotným vyšetřením či zákrokem a také čekací dobu. Důležitou roli ale hraje vzdálenost. Zaměstnanec je povinen vyhledat nejbližší zdravotnické zařízení ke svému bydlišti nebo pracovišti, ve kterém bude moci být vyšetřen a které je ve smluvním vztahu s jeho zdravotní pojišťovnou. Zaměstnavatel nemá právo stanovovat svým zaměstnancům maximální dobu návštěvy lékaře, a to ani v případě, že by taková návštěva trvala celý den.

Má zaměstnanec vždy právo na náhradu mzdy či platu?

Zde hraje roli výše zmiňovaná vzdálenost potřebného zdravotnického zařízení. Zaměstnavatel je povinen proplatit dobu strávenou u lékaře tehdy, navštíví-li zaměstnanec toho nejbližšího. Pokud se však rozhodne pro návštěvu jiného zdravotnického zařízení, zaměstnavatel mu není povinen nahradit zameškanou pracovní dobu v plném rozsahu. V takovém případě zaměstnanci proplatí pouze dobu nezbytně nutnou k návštěvě zdravotnického zařízení, které je nejblíž a čas, který přesahuje tento limit, proplatit tedy nemusí.

Co může požadovat zaměstnavatel?

Zmiňovaná práva ale zaměstnanec nesmí zneužívat. Z tohoto důvodu má zaměstnavatel právo po něm požadovat přednostní objednávání k lékaři mimo pracovní dobu, pokud je to možné vzhledem k ordinačním hodinám a případné dojezdové vzdálenosti. Zaměstnavatel má také právo požadovat po zaměstnanci doložení návštěvy lékaře. Konkrétní způsob je pak na vzájemné domluvě. Dále má právo ověřit si u navštíveného lékaře přesný čas trvání vyšetření či zákroku a také jeho nutnost.

Zaměstnavatel ale nemá právo se ptát na přesný důvod. Taková situace by byla v rozporu s ochranou pacienta ze strany lékaře a s ochranou soukromí ze strany zaměstnance. Do zaměstnavatelových práv nepatří ani určování maximálního možného počtu návštěv lékaře. Jestliže jsou návštěvy nutné a splňují další zmiňované podmínky, nemohou ohrozit pracovní pozici zaměstnance.






Související články:

Co je dobré vědět o práci přesčas?
U zaměstnavatele na živnost?
Srážky ze mzdy. Co lze a co je nepřípustné?
Poradíte si s pohovorem v rámci přijímacího řízení?
K čemu vás zavazuje podpis dohody o hmotné zodpovědnosti?
Onemocnění ve zkušební době: je důvodem k výpovědi či nikoli?
Co nemusíte firmě sdělovat či dokládat?
Návrat do práce po mateřské dovolené? Jaká jsou rizika?
Souhlasit se smlouvou na dobu určitou, anebo žádat na dobu neurčitou?
Okamžitá výpověď? Je to možné?
Jaké otázky musíte, a které naopak nemusíte při pohovoru zodpovídat?
Návštěva lékaře v pracovní době