Srážky ze mzdy: co lze a co je nepřípustné?

Víte, co vám firma může a co naopak nemůže strhnout z platu? Znáte nový občanský zákoník natolik dobře, že jste si jisti v kramflecích?

V dřívějších dobách vznikaly často pochyby o tom, co je a co není možno ze mzdy srážet. Dle nového občanského zákoníku jsou dnes situace ohledně různých srážek ze mzdy jasně definovány. Zákon č. 262/2006 Sb. vše upravuje.

Ne více než půl platu

Srazit lze v souladu s daným zákonem položky, jež dohromady netvoří více, než polovinu vašeho platu. To proto, aby byla zachována stěžejní funkce mzdy, která je většinou hlavním zdrojem obživy většiny osob. Proto veškeré srážky nesmějí přesáhnout polovinu vaší mzdy, přičemž se do nich počítají i vámi neodsouhlasené srážky (exekuce, soudně určené výživné, atp.).

Definice zákona

Zákoník práce, tzn. zákon č. 262/2006 Sb. říká paragrafem 146, že:

  • srážky z platu mohou být učiněny pouze v případech stanovených zákonem č. 262/2006 Sb., případně zvláštním zákonem,
  • na základě dohody o srážkách ze mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
  • pro úhradu členských příspěvků zaměstnance, jako člena odborové organizace, je-li to ujednáno písemně či v kolektivní smlouvě.

Nic jiného není ze zákona možné

Jiné případy strhávání čehokoliv ze mzdy jsou v rozporu se zákoníkem práce, tedy zákonem č. 262/2006 Sb., což je definováno v paragrafu 346b tohoto zákona. Nesráží se žádný peněžitý postih mimo rámec hmotné zodpovědnosti, kdy se srážka provést může, ale jen v případě, pokud byla dohoda o hmotné zodpovědnosti sjednána písemně.

Ochrana pracovníků zákonem jde ještě dál

Zákoník práce dnes chrání zaměstnance ještě více, pročež definuje, že jakákoli jiná srážka není možná ani v případě, že si ji mezi sebou zaměstnanec se zaměstnavatelem odsouhlasili. Vše nad rámec zákona č. 262/2006 Sb. se totiž bere jako bezdůvodné obohacení zaměstnavatele na úkor zaměstnance.

Vždy písemně

Ideální je stav, kdy se o všech srážkách (možných v rámci zákona) vždy sepíše dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem. Je tak vše právně podloženo a nemůže vzniknout žádný problém. I ze zákona je tento postup správný, a pokud není sjednána písemná dohoda o nějaké srážce, lze se bránit tím, že nebyla sjednána (a tudíž odsouhlasena) písemně.

Je tedy jasné, že žádné jednostranné srážky typu ztracené pracovní pomůcky, stravenky, neoprávněně vyplacený bonus či odměna sražená zpětně z platu, pokuta za cokoli mimo rámec písemně sjednané hmotné zodpovědnosti zaměstnance je nepřípustná, a lze se bránit.

Jaká je obrana?

Bránit se lze opřením se o platnou legislativu - Zákoník práce, tedy zákon č. 262/2006 Sb., argumentací chybějící písemné dohody a nesouhlasem s daným postupem zaměstnavatele. Na protiprávní jednání lze upozornit inspektorát práce, který věc prošetří a případně zaměstnavatele sankcionuje.

Neoprávněnou srážku lze vymáhat také soudně, nebo v případě neoprávněně zadržené části mzdy je možno podat okamžitou výpověď „na hodinu“, a žádat tak o proplacení doby výpovědi dle vaší pracovní smlouvy v souvztažnosti se zákonem.

Zdroj: Zákon č. 262/2006 Sb. a vyjádření Nejvyššího soudu k problematice






Související články:

Co je dobré vědět o práci přesčas?
U zaměstnavatele na živnost?
Srážky ze mzdy. Co lze a co je nepřípustné?
Poradíte si s pohovorem v rámci přijímacího řízení?
K čemu vás zavazuje podpis dohody o hmotné zodpovědnosti?
Onemocnění ve zkušební době: je důvodem k výpovědi či nikoli?
Co nemusíte firmě sdělovat či dokládat?
Návrat do práce po mateřské dovolené? Jaká jsou rizika?
Souhlasit se smlouvou na dobu určitou, anebo žádat na dobu neurčitou?
Okamžitá výpověď? Je to možné?
Jaké otázky musíte, a které naopak nemusíte při pohovoru zodpovídat?
Návštěva lékaře v pracovní době